with the world in the head

31. prosince 2009 v 16:25 | alfalfa |  More than words
Ti, co sem chodia castejsie vedia aku velku zalubu nachadzam vo filmoch, ale predovsetkym v knihach, ktore pre mna znamenaju velmi vela. Ked na kniha zaujme uz pri citani prvej stranu, vtedy sa odputam od tohto sveta a doslova sa vzijem do deja. Prezivam vsetko s postavami pribehu, ich trapenia, radosti, problemy. A ano, trufam si povedat, ze je to pre mna dolezite, pretoze vo svojom realnom zivote neprezivam az tak vela veci, ale spolu s postavami z pribehov toho zazijem omnoho viac, co by sa mi ani vo sne nesnivalo. A toto sa mi paci. Na Vianoce, teraz som si uvedomila, ze som vam o nich vobec nic nenapisala, som dostala knihu od Paula Coelha s nazvom Veronika sa rozhodla zomriet. Podla mojho nazoru je Paulo autor, pri ktorom musite rozmyslat nad jeho slovami. A nestaci si jeho knihu precitat len raz. Napriklad som citala Alchymistu, ktoreho vsetci pokladaju za mensi zazrak a hlavne velmi poucny zazrak. Ja som ho citala minuly rok, teda este dost mlada na to, aby som ho aspon s polovice pochopila. Priznam sa, ze som vela z toho neporozumela, ale chystam sa precitat si ho este raz, a ked bude potrebne aj tretikrat. Aj moja mama, ktora od detstva knihy len tak hltala ho citala viac ako trikrat. Tym vam chcem povedat, ze jeho knihy nemozete len tak preletiet a uz sa k nim nevratit. Je v nich vela informacii a poznatkov naraz. A ked sa ma mama dnes opytala, preco sa vlastne chcela Veronika zabit, tak som s uplnou istotou nevedela povedat. Pretoze mala vsetko, ale predsa sa jedneho dna otravila liekami. Podla mna, teda co som vyrozumela nebola spokojna s tym stereotypom, ktory kazdy den podstupovala. Ze kazdy den bol uplne rovnaky. A prave pre toto nepochopenie je mi velmi luto, ze neezistuju nejake sedenia, bud priamo s autorom alebolen tak s beznymi ludmi, ktori radi citaju. Ako to byva vo filmoch, napriklad aj pisaci kruzok, ci ako tomu hovoria. To mi tu docela chyba. Fuha, uz som toho celkom dost natarala a ani z toho nie je nejaka poriadna myslienka.
Vratim sa k Vianocia. Ako som uz niektorym do komentarov pisala, zistila som s velkou hrozou, ze som asi uz naozaj vyrastla a nie je cesty spat. Vianoce vzdy boli a aj stale su to najkrajsie obdobie za cely rok. Kazde Vianoce, ked uz sa chylia ku koncu si vravim tu istu vetu, ze zase musi ubehnut rok, aby tu znovu boli. Ale vzdy ten rok ubehne pomerne rychlo a ja si este teraz spominam, ako som to minuly rok vravela. Ale tieto som si nevedela poriadne uzit. Mozno to bolo tym, ze nebol sneh a ze sme nevecerali na stedry den doma, ale u babky, naozaj neveim. Mozno je tto len tym, ze uz nie som male dieta. Ale prave kvoli Vianocia by som znovu chcela mat tu detsku naivnu radost a byt zasa male dievcatko, ktore s nadsenim otvara kazdy darcek. Ano, aj tento rok som bola prekvapena kolko krasnych veci som si nasla pod stromcekom, ale nieco mi k tomu predsa chybalo. Ale nebudem sa v tom dalej vrtat, aj tak na nic nepridem. Ale darceky boli krasne, az babka hovorila, ze som si ich tolko ani nezasluzila. A kedze sme isli dva dni na to do Talianska, tak aj tu ma nejake male prekvapenia cakali. A tak sa teraz mozem pochvalit dvomi hodinkami, tiez dvomi parfemami, nejakym oblecenim, knihami, filmami, dostala som aj Sex v meste stvrtu cast serialu na DVD, comu som bola nadsena...a dalsimi, na ktore si teraz ani neviem spomenut. Ale Vianoce su uz bohuzial za nami, ale mame tu Novy rok a s nim moje prianie, aby ste ho stravili krasne a stastne, pretoze ako na Novy rok, tak aj po cely rok.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kači Kači | Web | 1. ledna 2010 v 10:44 | Reagovat

Alchymistu jsem nečetla a trochu mě mrzí, že se k takovým knížkám moc nedostanu. Vžít se do děje to je moje. Když mě kniha chytna nedělám nic jineho než že čtu. U jídla, ve vaně, všude.

2 Danielle Danielle | Web | 2. ledna 2010 v 17:12 | Reagovat

Alchymistu jsem dostala k Vánocům ale ještě jsem se k němu nedostala, ale od Coelha jsem četla Jedenáct minut. Ty jsou velmi zajímavé a poučné. Doporučuji. Ale taky jsem se u nich musela kolikrát zastavit a čítat znova a znova. Přeju šťastný nový rok. :)

3 pure beauty pure beauty | E-mail | Web | 2. ledna 2010 v 18:14 | Reagovat

Občas se mi přihodí, že objevím knihu, která mne okouzlí a navracím se k ní, ale většinou už nemám potřebu se ke knihám vracet, že už by to nemělo to kouzlo jako poprvé. Takovou mojí stálicí je např. Sophiina volba.. Vše nej v novém roce..

4 Blackie Blackie | Web | 4. ledna 2010 v 15:37 | Reagovat

Paulo.. ach ano. Jeho Jedenáct minut byla úplně úžasná kniha. Kompletně o sexu, ale tolik myšlenek bylo jen ve zlomku knih, které jsem četla. A že jsem jich četla..
Též s tebou souhlasím v bodech Vánoce, knihy, dětství.. Nemám co bych dodala, vlastně mi bereš slova z úst.
Teda až na fakt, že Alchymistu jsem se zapřísáhla nečíst.

BTW : Já si vždycky přečtu první a zároveň poslední stranu knihy, ty ne ? Je to příšerný zlozvyk xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama