Co si to za strom, ked sedis na zemi?...Mozem byt krovie, nie?

4. ledna 2010 v 22:24 | alfalfa |  More than words
Kazdu chvilu premyslam nad novym, ale hlavne vhodnym miestom, kde by som zas a znovu a po dlhej dobe spachala svoj zlocin. Len je to velmi namahave uskutocnit, ked zijete v domocnosti len s mamou, ktora ma na vas cas, a preto si stihne vsimnut kazdej novej malickosti a vy ju vlastne tym ani zranit nechcete. A este o to je to tazsie, ked vie, ze tie "ciare" co mate na vecne veky na pravom zapesti ste si urobili samy a nie ziadne velmi utiahnute gumicky do vlasov. Dlho sa to utajit nedalo, ale aj tak dva, tri roky o nicom nevedela, to je uspech, nie?
Mami, ked nahodou uvidis dalsiu cervenu "ciarku", ktora tam predtym nebola, nemusis sa strachovat, keby som sa tak chcela zabit, co vobec nemam v plane, tak by som to urobila uz davno, nemyslis? A vies, bolo to pre mna velmi dolezite a som si vedoma, ze to znie asi zvlastne, ale chyba mi to asi ako fajciarovi chyba cigareta, ked sa rozhodne prestat.


Sice mam uz vsetko zbalene na cestu domov, ale psychicky este nie som pripravena. Prezivam dajme tomu mensie vnutorne rozpolozenie. Neviem, kde sa tu ten pocit vzal, ale je tu a ja som mierne vyvedena z rovnovahy a teraz neviem co chcem. Ved viete, ze to tu milujem, myslim tu v Taliansku a mam sem ist na rok studovat a bola som si tym ista a tesila som sa, ze mozno zacnem konecne zit a zacnu sa diat veci, ale pred par dnami do mna vosiel onen pocit a ja som zostala stat s otvorenymi ustami, ale zatvorenou dusou a srdcom, ktore neviem identifikovat situaciu, co sa v nom odohrava. Uf, uz lepsie som to napisat naozaj nemohla. Neviem ci sa v tom niekto zorientuje, ja sama v sebe mam problem utriedit si vsetko. A opantala ma panika, ved som sa tak tesila, nikdy som odtialto nechcela ist spat na Slovensko a bola som schopna hned chodit tu do skoly akoby sa nic nedialo. Ale dufam, ze je to len prechodny stav, pretoze si neviem predstavit, co by som robila dalej. Nie, to mam len svoju slabu chvilu, ktora trva len nejako podozrivo dlhsie.

Teraz sa presunieme k niecomu menej depresivnemu. Mozno niekoho zaujima ako som prezila tieto dni v Taliansku. Ako kazde prazdniny, tak aj tieto tu som stravila pri pozerani roznych filmov, ktore mi mama dala k Vianocia. Nebudem ich tu spominat vsetky, to by zabralo naozaj vela casu a priestoru. Ale jeden by som predsa len spomenula a to Girl Interrupted. Myslim si, ze dievkam, ktore chodia na moj blog by sa prave tento film mohol pacit, pretoze sa mi zda, ze s nimi zdielam podobny vkus. Takze ktora sme ho este nevideli okamzite si ho kupte, stiahnite to je jedno. Potom mi dajte vediet ako sa vam pacil. Pokracujeme...A dalsia cinnost, ktora vyplna kazdu moju volnu chvilku je citanie. Uz som spominala v minulom clanku knihu Veronika sa rozhodla zomriet a po nej teraz citam od Murakamiho, ktoreho som si pre knihu Norske drevo oblubila, knihu s nazvom Kafka na pobrezi, ktora ma ako inak zasa dostala. Neviem ci je potrebne hovorit vam o com je, len si ju pekne precitajte. Inak pocasie tu celu pobyt nestalo za nic. Kazdy den bola husta hmla, ja mam inak hmly rada, ale po niekolkych dnoch vas prestane bavit. Len predosle dva dni bolo krasne pocasie, tak sme sa boli prejst v jednom krasnom malom mestecku, kde mali same betlehemi v roznych formach a podobach, ved som aj nieco nafotila, mozno sem dam aj nejake fotografie, ked budu vydarene. A dnesny posledny den zacalo snezit. Ked som sa o jedenastej zobudila |ano, pocujete dobre, tak neskoro som dokazala vyliest z postele, doma inak vstavam o pol osmej v pohode, ale tu to nikdy nejde| vonku husto snezilo a poviem vam bol to krasny pohlad, ale na cestovanie to vhodny cas nie je. Uvidime ci na letisko vobec pojdeme autom, mozno budeme musiet ist vlakom. Vlakom s dvomi obrovskymi kuframi a cela mokra od snehu co sa roztopil na cestach. Naozaj nepekna predstava, ale nic ine mi nezostava. Tak mi drzte palce, aby som sa v poriadku dostala domov.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aďuška Aďuška | Web | 4. ledna 2010 v 22:48 | Reagovat

spriatelíš ?

2 Blackie Blackie | Web | 5. ledna 2010 v 9:58 | Reagovat

Milá alfalfa, a ty si jako myslíš, že se člověk našeho věku dokáže vyznat SÁM V SOBĚ ?! Naivní myšlenka x)
Co se týče toho filmu, neviděla jsem ho. Teda aspoň myslím. Je možné, že bude fajn.. ale nemám moc času na filmy, vlastně, ani náladu ( kecám ).

Přijde mi hrozně nespravedlivé, že na Slovensku máte týden prázdnin navíc. Já už druhým dnem trčím ve škole a docela u toho trpím. Právě máme hodinu zeměpisu a testujeme nové počítače. Ehm. Právě trpím docela dobře :D

3 Narcissa Narcissa | Web | 9. ledna 2010 v 14:53 | Reagovat

Avatar je /alespoň podle mého názoru/ velice hezký a povedený film, který určitě stojí za shlédnutí

4 alouette alouette | Web | 9. ledna 2010 v 20:18 | Reagovat

pěkný článek... :-) hezky píšeš :-)

5 Blackie Blackie | Web | 10. ledna 2010 v 17:31 | Reagovat

Především chci poděkovat za chválu, aww. A můj příkaz pekel zní, NOVÝ ČLÁNEK ! Muehe.

K tvému dotazu. Jde to udělat úplně jednoduše. V programu MALOVÁNÍ. ( Vážně ! Nepotřebuješ ani Photoshop :D ) Jednu fotku do něj zkopíruješ a tu druhou taky, jenom ji jakoby " odtáhneš " na požadované místo takovou tou ručičkou, která se ti ukáže. Woala, a je hotovo. Jen bych poradila si fotky nejdřív zmenšit, dělá se to líp než se dvěma tisíci pixelů :) Kdyby Ti to nešlo, klidně Ti s tím pomůžu i prakticky, přecejenom, teorie je víceméně na nic :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama